(ČB 12/2023) Už v době Ježíšově a poté v časech rané církve patřilo ke křesťanské víře také sdílení duchovního života a potřeba mluvit o tom, jak je možné svou víru, modlitbu a život s Pánem Bohem utvářet. Lidé se obraceli k apoštolům, ke starším nebo ke zkušeným učitelům a později naplňovali tuto jejich potřebu i pouštní otcové a matky, zasvěcené osoby a kněží.