Krmíme své děti kašičkou z přesvědčení, že vzdělání je to nejdůležitější… a dobrá práce je nejdůležitější… a dobří přátelé… a dobrý partner… Nebo je rozhodující dobré srdce? I když nic z předchozího nevyjde… Srdce proměněné odpuštěním a přátelstvím ke Kristu. Jistě to není potřeba vždy stavět proti sobě… ale! Ale někdy to skutečně stojí proti sobě. A člověk nemůže jinak, než všechny ty nároky na dobrý život zmačkat, zahodit do koše a znova začít žít jen z toho, že je mi odpuštěno. A já i můj bratr máme svou cenu před Bohem jako každý jiný člověk na téhle planetě.
Kázání
O čem je řeč, Martine Luthere? (kázání z 22. 10. 2017)
- Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte! Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny.
Smiluji sem nad kým se smiluji... (kázání z 20. 8. 2017)
Je to nespravedlivé? Máme být na tom raději všichni stejně?
Šetřte jedni druhé... (kázání z 26. 3. 2017)
Proto klidně nakupujme na internetu a pracujme na dálku a vzdělávejme se elektronicky… ale když jde o víru a o církev, neopouštějme jeden druhého. Pomáhejme si vzájemným povzbuzováním a laskavým napomínáním. Věřte tomu, že mnozí lidé by se nedopustili hříchu – včetně fatálních životních chyb – kdyby se o ně někdo víc zajímal.
Námořníci a hospodáři... 1. Kor 4, 1-5 (z neděle 11. 12. 2016)
Bůh nás poslal zvěstovat evangelium na jeviště divadla, do kterého si nikdo nechce koupit lístek. Jsme jako něco, co každý rád obejde a přitom na to civí jako na nehodu na ulici. Jsme ti, kteří nikam úplně nezapadnou. Vy jste si jistí sami sebou, ale my žijeme uprostřed slabostí a nejistoty. Vy můžete být druhými oceňováni a chváleni, ale s námi zametou – my se jen tak tak protloukáme.
Chválit... (Záznam bohoslužeb ze 14. 8. 2016)
ŽALM 147 (1-3.10-11)
Haleluja!
Co dělat? Dobrá věc je chválit a zpívat našemu Bohu.
Chvála je rozkošná a taky trochu bláznivá mezi Čechy, ale je na místě.
On obnovuje rozbořené vztahy ve společenství lidí.
On sbírá sobě ztracené a dává jim se opět najít.
On sceluje srdce roztřískaná na milion kousků.
On obvazuje rány, které tím vznikly.
On utahuje obvaz, aby to, co bylo dáno dohromady, pevně drželo.
On nemá rád velké lidské řeči, jak jsme prý silní a na co prý máme.
On má rád chválu a úctu a ty, kdo doufají v jeho uzdravující moc.
Haleluja!
Sami máme málo (záznam bohoslužeb z 10. 7. 2016)
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
