Informace o sboru

Historie sboru

V roce 1781 se k povoleným evangelickým vyznáním nepřihlásil v Hradci Králové nikdo. Zbytky evangelíků v širším okolí se seskupily v Černilově do sborů augsburského a helvetského vyznání a do sboru h.v. v Klášteře n.Dědinou.

Farář a.v. Karel Eduard Lány z Černilova zřizuje v roce 1883 na Kavčím plácku pension pro evangelické studenty "Lutherův ústav", kde se 11. listopadu konají první veřejné evangelické bohoslužby. V roce 1896 bylo rozhodnuto zřídit kazatelskou stanici černilovského sboru h.v. a první bohoslužby se konaly v září toho roku v Klicperově ul. č. 19. V roce 1905 bylo zakoupeno stavební místo pro stavbu evangelického kostela h.v., na němž je pro úsporu nákladů v prvních letech pěstován oves. Do roku 1910 probíhají jednání o možnostech výstavby. Po složitých jednáních zvítězil návrh na výstavbu kostela podle plánů architekta Oldřicha Lisky. Bez sbírky mezi evangelíky ve Švýcarsku (Reute-Appenzell) by nemohl být kostel v této době postaven. 7. července 1912 byl kostel posvěcen superintendentem Čeňkem Duškem z Kolína. Rozhlasový pořad "Návštěva stoletého evangelického kostela v Hradci Králové"

Na místě menší budovy "Lutherova ústavu" byla evangelickou církví a.v. postavena v letech 1913-1914 nová, majestátní budova podle návrhu stavitele Václava Rejchla. Před blížícím se rokem 1915 (500. výročí upálení Jana Husa) byla budova přejmenována na "Husův dům".

Farní sbor v Hradci Králové byl prohlášen samostatným 14. června 1920. Vznikl sloučením dosavadní kazatelské stanice církve reformované a filiálního sboru církve augsburské, které měly mateřské sbory v Černilově. Sbor čítal 956 členů.

Prvním farářem sboru se stal Adolf Novotný. Velkou péči věnoval Nedělní škole a sdružení mládeže. Této činnosti měl sloužit i nově vybudovaný Letní tábor Komenského v Bělči n.Orlicí. V roce 1925 přijímá farář Novotný úkol tajemníka Svazu nedělních škol a v hradeckém sboru si ponechává místo druhého faráře do roku 1935. Na místo prvního faráře byl zvolen v roce 1925 Štěpán Šoltész.
V roce 1940 přichází farář PhDr. Jan Amos Pellar, který zde působí do svého úmrtí 2.2.1982. Dr. Pellar byl v letech 1951-79 seniorem Královéhradeckého seniorátu a dlouhá léta předsedou Evangelického díla. V letech 1982-84 byl sbor administrován. Byla provedena rekonstrukce fary, v jejímž přízemí byla zřízena sborová místnost s příslušenstvím. Od roku 1984 byl farářem sboru ThDr. Pavel Otter. Za jeho působnosti připadly do majetku sboru dvě význmné nemovitosti: "Husův dům" na Kavčím plácku a činžovní dům ve Švehlově ulici. Sborové nemovitosti procházejí významnou rekonstrukcí. K 1. 10. 2010 odchází do důchodu a farářem se stává Mgr. Štěpán Brodský. Ten odchází k 1. 10. 2015 do služby v Diakonii ČCE v Praze.

 

Území sboru

Členové sboru bydlí takřka ve všech obvodech města Hradec Králové : Hradec Králové 1, 2, 3, Labská kotlina, Farářství, Pražské předměstí, Kukleny, Plačice, Svobodné Dvory, Plotiště, Plácky, Věkoše, Pouchov, Slezské předměstí, Orlická kotlina, Zámostí, Náhon, Malšovice, Malšova Lhota, Svinary, Moravské předměstí, Třebeš, Nový Hradec Králové, Roudnička.

Členové sboru bydlí i v přilehlých obcích, k městu HK připojených nebo nepřipojených: Březhrad, Libčiny, Piletice, Plačice, Pohřebačka, Praskačka, Předměřice, Rusek, Slatina, Stěženy, Vysoká n.L., Členy sboru mohou být i ti, kdo žijí na místech vzdálených (např. Brno, Most, Curych). Obce, které patří do obvodu sousedních sborů: Opatovice n.L. (Pardubice), Dolní Přím, Nechanice (Nový Bydžov), Sadová (Hořice), Smiřice (Semonice), Černilov, Divec (Černilov), Blešno (Třebechovice), Býšť (Holice)